Rusobijské šílenství pokračuje úsilím zničit památníky osvobození

Jiří Jaroš Nickelli, ČSPB Moravská Třebová

 

Ze zprávy tisku ( NP, článek "Chtějí sundat další pomník rudoarmějce") se dovídáme, že v Litoměřicích vznikla iniciativa "Odstraňte symbol okupace", proti níž se postavili osvícení občané s peticí, protestující proti záměru zastupitelstva odstranit tento pomník. Občané se ptají -  "Jak může tato socha oslavovat okupaci (okupaci roku  68 - JJN), když voják třímá v ruce (bubnový) druhoválečný samopal Špagin, nikoli poválečný AK-47?" (Kalašnikov, JJN). Již jen z tohoto příkladu vyplývá nesmyslnost argumentace  nevzdělanců rusobijců. Občan se pozastavuje i nad načasováním záměru. "Nemohu se zbavit dojmu, že  s podobnými záměry se v naší zemi čekalo, až vymře drtivá většina pamětníků válečných událostí,  aby se mohly naplno rozjet podobné snahy o vymazání určitých kapitol z naší historie. Jednou z nich je právě osvobození většiny našeho území sovětskými vojsky". 

 

My na Moravě se tomuto rusobijectví vůbec nedivíme. Máme totiž příšerné zkušenosti s jeho projevy jak v Brně, tak na jižní Moravě. Z Brna můžeme uvést hned dva skandální případy - ničení památníku Rudé armády v Králově Poli zastupitelem městské části, který devastoval symboly RA, což vyvolalo mezinárodní skandál, jenž musela řešit nakonec i policie jako trestný čin, a dále vandalismus sochy Rudoarmejce v Brně-Šlapanicích, kterému urazili hlavu (!). Z jihovýchodní Moravy uveďme pokus o likvidaci sochy partyzána v Památníku nacisty vypálené Ploštiny, nebo narušení památníku RA v Nemochovicích či likvidaci památníku RA v Adamově na Blanensku. Ostatně již v devadesátkách zastupitelstvo města Brna tehdy  hanbářsky rozhodlo odstranit nápis o osvobození města z pomníku Rudoarmejce na Moravském náměstí, kde dnes podstavec pomníku obkládá pouze prázdná deska - symbol soudobého kolaborantství a hnusného alibismu, zejména vůči prosudetským silám, jež dočasně za primátora Vokřála ovládly prostor ve městě. (Připomeňme snahy o "rehabilitaci" zrušeného Německého domu, odkud za Mnichova a za okupace nacisté osnovali vražedné plány a likvidační akce proti Čechům). 

Když si připomeneme, že v sousedním Rakousku ve Vídni bez problému udržují obrovský pomník osvobození Rudou armádou se symboly SSSR, a každoročně tam nejen občané, ale i představitelé města a vlády konají pietní akty, musíme se za  tehdejší Brno 90tých let stydět.

Současné zastupitelstvo a primátorku města je nutno oproti tomu chválit za pietní akty na ústředním hřbitově u kolumbária a památníku Rudé armády, konané i v dnešní fanatismem posedlé době, a za jejich konstruktivní a etický přístup k minulosti osvobození Brna.

Nicméně projevy minulého i soudobého rusobijectví je nutno odkázat do říše sociopatického a psychopatického fanatismu, jenž nemá nic společného s pravou historií našeho osvobození. Takové je naše stanovisko.

Ostatně připomeňme prognózu našeho presidenta Budovatele dr. Beneše, o tom, že za více jak půlstoletí od II. světové války znovu přijdou nepřátelé republiky, aby od lží o válce přešli k přímému útoku na naši svobodu národní a lidskou. Stalo se.